Léto proč mě stíháš svými paprsky. Louže se před tebou tratí a já jdu s tebou jakože se milujeme. Projevil jsem ten nepatrný lehkovážný úsměv, že všechno je v pořádku. Do půl těla svlečený, hanbím se. Necudně spaluješ mou duši. A já si vždy přál, aby jen lehký větřík s tebou mě hřál. Dobře nemohu se tě dotknout, ale stín se před tebou klaní a já se v něm schovám. Zamorduj koho chceš mě se to netýká. Jsi jako lhář a já to vidím. Ke svým chybám říkám tolik, nejsou větší než ty tvoje. Ty se v podzim proměníš, mě tabákem zachutná dech. Tak si říkám proč tak pálíš? A je mi jasné že máš vztek na celý svět, na mou osobu i na sebe sama.