Na milence vodník kouká,
až ho chutě mučí,
lásky je tam plná louka,
v gatích mu to pučí.
Tak se s parmou pomiloval,
potom štiku svádí,
bělici též obšťastňoval,
vzpomněl na své mládí.
Veliké si užil tření,
hned se cítí lépe,
kdepak vodník na umření,
jak leknín on kvete.