Čas běhá sem tam
i ve světlíku nalézti.
Co kde příjde kam
v tmavém zákoutí.

Tak bylo i nebylo
a něžně pálilo.
Kadidlo svící
a na líci lehký úsměv.

Dílo ač nebylo
stejně se zkazilo.
Po vůni, po čichu
v mrtvém tichu.

Přišel čas na duhu
v dešti to nejlépe kape.
Stavíš se do šiku
srovnej se chlape.

A divně zní předlouhý čas
a rým se tkví v peřinách.
Duše jak pohřební kvítí
svítín na všechny z nás.