Všechno je v termínech zazděné a zapečetěné. Jen ta skýva chleba je furt stejná - propečená. Kdo má hlad šup s ním na pastvu odstřihnout od chlastu a v alabastru dýchat svědomitě. Třeba zrovna jako malé dítě. Přeskočí tě, nebude tě třeba. Zmrzačíš nebo se protlačíš? Lásku v tom nehledej. Průměr slov nic více. Gramatice nerozumím, nelámu si s tím hlavu. Ekvivalent nezná talent. A srdce buší do retuší aniž člověk neví že ví. Absurdistán a nával myšlenek. Pout zvaných hostí co k blbosti nemají daleko. Vše opatřeno bystrým zrakem a tlakem někde zespod. Pomalu dochází cesta extází a vůně čistě náhodně vnikla do útrob. Přichází ukončení. Průčelí ovázaná tuhou omítkou a v prachu cest jedno jedinné nevyřčené.