Jsi cit co nejde uchopit, pochopit, vlastnit,
Jsi na břehu u vodu, ve stínu kašny,
Jsi zvláštní pocit, básník i zločin,
Jsi součástí noci, jsi smích v dětských očích,

Schováváš se v okapech i uprostřed pole,
Jsi jednou za minutu, jednou za sto let,
Jednou i dvakrát, nahoře i dole,
Umíš milovat i nenávidět, rozesmát i bolet,

Jsi hodný i zlý, světlo uprostřed tmy,
Jsi stejný jako oni, jsi stejný jako my,
Vyhýbáš se světu a ten vyhýbá se tobě,
I když nenávidíš lidi, chtěl by tě mít každý člověk,

Jsi zpověď i tajemství, soudce i kat,
Bolest i strach, který musím překonat,
Jsi rozjetý vlak, který nemá žádný cíl,
No a já jsem ten, který do něj právě nastoupil,

Ref:
Nemám tě, hledám tě, chytám tě, ztrácím tě,
Držíš mě, pálím tě, držím tě, pálíš mě,
Patříme za mříže, patříme k sobě,
Jsi patřičně zatížen, přišel čas dospět.

Pro chvíli ticha, šel bych světa lán,
Pro chvíli ticha, na křídlech světa, bez zábran,
Pro chvíli ticha, pro chvíli co se nestala,
Pro chvíli ticha a odevzdat se představám.

2. sloka
Vysoké stromy a vysoké hradby,
Rozbité mosty a rozbité snahy,
Prosím tě, řekni mi, kam vlastně patřím,
Do světa přetvářky, překroucené pravdy,

Do světa který vytvořil jsem, uvnitř svojí hlavy,
Do zelené barvy, na štětci tvé malby,
Do síně slávy i do síně hanby,
V dopisech z války i v popisech lásky,

Snažil jsem se najít ticho na okenním parapetu,
Chytit ho a potom si ho nahrát doma na kazetu,
Bylo to všechno co jsem chtěl, jenom ta chvíle klidu,
Zavřít svět, co jsem otevřel, po nikom slechu ani vidu,

Bylo mi nádherně, pak jsem si to uvědomil,
Jsem tu dočista sám, já neplavu, já se topím,
A čekání na záchranný kruh, je marné,
Všechno jsem si vytvořil jenom ve svojí hlavě.

Ref:
Nemám tě, hledám tě, chytám tě, ztrácím tě,
Držíš mě, pálím tě, držím tě, pálíš mě,
Patříme za mříže, patříme k sobě,
Jsi patřičně zatížen, přišel čas dospět.

Pro chvíli ticha, šel bych světa lán,
Pro chvíli ticha, na křídlech světa, bez zábran,
Pro chvíli ticha, pro chvíli co se nestala,
Pro chvíli ticha a odevzdat se představám.