Když večer sluníčko potřese červánkem,
do tmy už zbývá jen chvilička.
Ty v bílých peřinách vonících heřmánkem
zavíráš ospalá očička.

V nebeské kovárně stříbrný měsíček
ková si bujného koníčka,
od jeho kopýtek tisíce jiskřiček
tiše ti napadá na víčka.

Když potom měsíček osedlá koníčka
vyjede z nebeské ohrádky,
z jiskřiček chycených v zavřených očičkách
mávnutím vykouzlí pohádky.