Po ulici šli dva pávi,s nebývalou noblesou,
potkali tam čtyři krávy,a že prý je unesou.
Když jsou přece takhle krásní ,musí také silní být,
jenže krávy byly chytré nechtěly je přizabít.
Krása není vždycky všechno,nechte sklaplé zobáky,
co je vašich,těch pár kilo,když vážíme metráky.
Vemte sebou svoji pýchu,běžte o ní přemýšlet,
nebo se tu něco stane,nechceme to domýšlet.
Oba pávi sebou škubli,utíkali zběsile,
nechápavě krákorali: A stejně jsme v přesile!