Sedíš v klidu,
ruce v klíně,
čekáš- už jdu.
Pohleď na mě!

Ve stech i tisících,
padám dolů,
a tobě po lících
rozsévám vodu.

Tiše a nehnutě
nasloucháš mi,
jak moje perutě,
máčí zemi.

Na kost jsi promrzlá,
kapky tě mučí,
vítej má rozmilá
v chladné náruči.