Sedím takhle v čekárně,
zase po strop narvané,
černočerná vyhlídka -
každoroční prohlídka.

Šermující ručičky,
zrůžovělé tvářičky,
vizáž zdá se téměř světská,
všude ubulená děcka.

Hledám ňáká pozitiva,
jedna mamča na mě zírá,
kdyby aspoň byla pěkná,
možná by mě přešla depka.

Sestřička už zve mě dále,
tak se ukaž, chuligáne,
nahoď úsměv, sundej trenky,
prohlídnem si ty tvý šperky.

Kéž jsou holky takhle divé,
pomyslím si rozmrzele,
snad nebaví je moje řeči,
radši s jiným na to skočí.

Zlatá medicína!
Horko mě polívá,
když dostávám nápad -
s doktorkama musím chrápat!