Pálíme mosty z naší tváře
za minulostí,
jsme k pláči,
bez cudnosti
s přikrášlenou pravdou
jež se sprostí,

jako dva pilíře mostu,
zatemnělé
vpijí mé srdce,
řeka,
osiřelé.

Ležím a přemítám v trávě
sražen a obelstěn ješitností
dívám se,
pálím ne hravě
své mosty.

Jsem obklopen k zlosti,
sebelítostí.