Poeta - moderní literární server


Múza

Autor: fyba, 4. 9. 2004, Básně

... jednou mě políbila ...

Následně svlečená ze svých snů,
následně vlečená do všedních dnů.
Tak jsem ji spatřil a takhle ji znám,
za to, že nejsme spolu, můžu si sám.

Tu pihu ve výstřihu na pravým ňadru
vždycky když vidím, vlaju podoben hadru .
Co se to se mnou stalo, neumím říct,
chtěl bych ji milovat a chtěl bych ji svlíct.

Svými křídly smývá ranní rosu,
snad anděl, nebo vodník, co kape mu z šosu.
Umí se podívat, až v srdci to píchne,
smyslně pošimrat, až kdekdo si kýchne.

Růžové rtíky, z kterých jazyk se dere,
a když se olízne, tak v zádech to zebe.
Smyslná, krásná, prostě tak jako víla,
a až se neovládne, bude to síla!