Usnul jsem bosý,
nahý složil dlaně,
srdce zhaslo v noci
do prázdnoty,
polekaně.

.. smutek jen prosil rozléval své slzy
do nitra vlezl
počechral mé pulsy,
můj horký azurový sen
brouzdal se nocí tiše do naděje
jak vyšeptaná věta
co se směje.

Než vzlétl se mnou
jak papírový drak
na vláknech z vrásek
co se vrací k ránu
než měsíc zažebrá
já snad zase vstanu
a projdu krásou z alabastru
vyšuměných rán…

Najdu svoji dámu.