Ranní zrcadla,
ve kterých se vidíme.
Nepoznávám svoji tvář,
že bych sebe ztratil?

Stačí málo a už nevím,
kdo přede mnou stojí
a nikdo tu není,
aby nám řekl, kdo jsme.
Pro co a jak
stojíme před zrcadly,
ve kterých se nevědomost zračí,
vidím jen - sebe.

Dávám ti moc nade mnou,
nad mým osudem.
Řekni mi, čím jsem,
co mám vykonat!