Opojně šustí mezi prsty jitro,
studené předjaří,
náhle na mě kýchlo.

Prameny z bystřin chtějí stále spát,
hledám tvé nitro
chci mu dotek dát.

... k tváři přiložím
ústy jen své vjemy,
najdu tu krásu
v rozmaru,
tvé ženy.

Než prsty vniknu do pramínků vlasů
schoulená v dece
vnímáš
po čem pasu?

Vždyť hřích je krásný
jak tvé nahé tělo,
jsi můj chrám bílý
jsi kra na řece,

to já vím,
moc by se mi chtělo,
líbat tvá ústa na dece.