Den co den
snídám lítost
Hořkne v každém pomyšlení
na můj úděl

Den co den
zpíjím se instantním smutkem
žal protéká
nečekaně studí

Každý den
večeřím prázdno
chutná spásou
na jazyku pálí

Jakýkoliv pokrm
rána připraví
mně chutnat musí . . .