Noc zní mi,
tiché rekviem
prochází leskem
bílých stěn.

Tma v lampách strojí denní třpyt
tvář mojí mění,
můžu být,
nevlečen v ptačím hábitu
nemám jméno,
a stojím tu,

…tři růže bílé se teď chvějí
v zahradě mrtvých
písně zní.

než tebe nechám za svou zdí

nasáklou vůní jemných vět,
vetřu si lehkost ptačích křídel,
zmizím ti
tiše,
bez pravidel.