Měl jsem svého tygra. Podobného tygra, co měl Thomas Tracy. Možná že to ani tygr nebyl? To je ale úplně jedno, kdo to byl, hlavě že jsem věděl, že ho mám a že je můj. Když byl tygr u mne, dokázal jsem všechno, co jsem chtěl, v ničem nebyl žádný problém a vše bylo moc krásné. Chodili jsme si s tygrem po světě a on byl stále se mnou. Bylo nám spolu dobře a tygr i já jsme byli šťastni. Štěstí však nemůže trvat věčně, jinak bychom ani nevnímali, že to, co prožíváme, je štěstí.
Tygr byl mladý velice energický samec, a tak se stalo, co se muselo stát. Jednou potkal můj tygr velice zvláštní a okouzlující tygřici, připadala mu velice přitažlivá, a jelikož tygřice jeho náklonnost opětovala, zůstal můj tygr s tygřicí a já zůstal se svým tygrem. Vše bylo zpočátku nádherné, avšak postupem času začala tygřice zavírat mého milovaného tygra do klece, ta klec byla nádherná, celá ze zlata, ale přece jenom to byla klec. Taková klec, která některým tygrům nevadila, a někteří ji dokonce vyhledávali, tu klec, v které se nalézá jistota pohodlí a má mnoho dalších výhod, to však se nebylo nic pro mého tygra. Tygřice to nemyslela zle, byl to její styl života, chtěla pro tygra to nejlepší, chtěla ho kultivovat, vylepšit podle svých představ. Bohužel to mého tygra neskutečně trápilo, užíral se, a když byl smutný můj tygr, byl jsem smutný také já. Tygr miloval tygřici nade vše, zároveň miloval svobodu a volnost, to mu však ve vztahu s touto tygřicí chybělo. Vznikaly problémy mezi mým milovaným tygříkem a jeho krásnou tygřicí, které se stále přiostřovaly. Až to jednoho dne dospělo k tomu, že můj tygr utekl, a od té doby jako bych přestal žít, nic se mi nedařilo, nic mě nebavilo, dokonce ani žít ně nebavilo, netušil jsem, co se to se mnou děje.
Toulal jsem se po světě sám bez svého milovaného tygra a nevěděl, co si mám počít, nikdy jsem se necítil tak sám opuštěný, zranitelný a bezmocný. Tak jsem začal svého tygra hledat. Trvalo to déle než rok, ale tygr se ke mně najednou sám připojil, byl zubožený, slabý, vyčerpaný, ale byl to můj tygr, bylo to nejkrásnější setkání v mém životě. Tygr i já jsme se velmi rychle zotavovali, najednou šlo všechno opět velmi hladce, nebyl žádný problém. Oba jsme začali znovu žít a žili jsme naplno, a jak to tak bývá, tygr opět objevil tygřici, byla to kouzelná krásná éterická tygřice, s kterou otevřeli bránu do jiné dimenze a vzali mne tam s sebou.
Toto éterické spojení bohužel trvalo jen velmi krátce, tygřice utekla za jiným tygrem a můj tygr z žalu zdivočel a někam se mi zase ztratit. Hrozně se bojím toho, že jestli bude dlouho pryč, stane se mi to, co už se mi jednou stalo! Až se vrátí, a on se určitě brzo vrátí, tak už mu s výběrem tygřice budu pomáhat, budu mu radit a postarám se o to, aby již nikdy neutekl, protože žít bez svého tygra je velmi obtížné.
Proto všichni, kteří máte svého tygra, raďte se s ním, pomáhejte mu a nenechte ho nikdy utéct, věřte mi, život bez tygra je velmi složitý a vy, kdož ho nemáte, tak ho hledejte, až ho najdete, tak poznáte, že život s tygrem je velmi příjemný.