Polní cestou kráčel
s hlavou vztyčenou
starý doškař káraje
do ticha bezhlavé mládí

smutná slova přehlušila
bzukot střízlivých ptáků
poslední výprava zněla
z úst mladého bojovníka

dřív býval to statný strom
dnes stojí tam u zdi nahý
jako když přišel na svět
ve změti zvadlého plevele

konec – pohaslé vlnobití
není daleko od mé vlasti
chvějící se pohled ustrnul
v náručí starého doškaře.