Milá Nikco,

Včera byl zamilovaných den,
Který jsem chtel trávit s Tebou jen.

Vzpomínám na Tvou tvar ve světle svice,
Rozpalovaly se mi obe líce.
Byl to pohled nádherný,
Který navěky vryl se mi do hlavy.

Kdyz jezdila jsi mi prstem po břišku,
Říkal jsem si kolik tam mám motylku,
Byl to pocit úžasný,
Prosil jsem at nikdy nekončí.

V Tvé blízkosti jsem rytíř chrabry,
Který nenechá Te napospas zádné sani.
Chránil bych te vlastním tělem,
Před jakýmkoliv nepřítelem.

Proto Ti dávám tento hrnicek,
Jako studánku plnou našich vzpomínek.
Na hrnecku jsou 2 obrázky,
Ktere jsou tam dane z velké lasky.

První obrázek je medvídek Brumicek,
Protoze takovou přezdívku mel můj miláček.
I kdyz několikrát malem zlomila jsi mi nos,
Stále jsem Te nemel nikdy dost.

Druhy obrázek ma významy dva,
Hlavne spojuje nás oba.

Velke Srdce,které tam vidíš,
Tak pro Tebe jen bit uslysis.
A ten srdeční rytmus vyjadřuje,
Jak Tvá láska velka ke Krizi je.

Často sis stěžovala,ze Ti mrznou nozicky,
Tak jsem Ti přidal tyto ponozticky,
Kdyz do kazde das si svou nozicku,
Zima uz Ti nebude ani trošičku.

Nejsou sice žádná sláva,
Ale vynikat v nich bude Tvá krása.


Dále tam mas 3 Brumiky,
Protože jim rada kouses Hlavinky.
Nakonec spapat telicko,
Protože uvnitř je posusnanicko.

Kdyz snis před spaním jednoho jen,
Zaručeně se Ti bude zdát krásný sen.
V říši snu je zaručeně mozné vse,
Vykřičím tam svou lásku do vsech koutu ve světe.

Jsem ted skolen na kolenou,
Protože uz nejsem s Nikcou malou.
Jsi v mem zivote první zena,
Kvuli které nevadila by mi žádná zmena.

Jsi první,které jsem napsal basnicku,
Nelituji toho ovšem ani trošičku.
Jsem proste telatko složité,
Které ma na srdci jen slova dvě:

MILUJI TE !