Když dones jsi mi první kytku,
tak mile jsi se červenal,
voňavý chomáček jarních to kvítků
z lásky jsi mi daroval.

Když poprvé mé ruky jsi se dotkl,
žár mého těla ucítil,
ze strachu jsi všechna slova polkl
a místo slov's mě políbil.

Když pak básničku o Lásce poprvé
psals mi, na bílém papíru písmenka
s kaňkami,
voňavou obálku do ruky dals mi
autor se podepsal "neznámý"

Potom ses odvážil o Lásce hovořit,
tvůj hlas jemně se klepal,
světýlko v očích viděls mi zazářit,
věz, je tu Láska, ne žal.

A teď jsme spolu a moc nám to klape,
konečně můžem být šťastní,
našel se někdo, kdo mé city chápe,
kdo pochopil smysl mých básní.