Napsat Ti z lásky vyznání,
je těžké jak k vraždě přiznání.
Ten, kdo zná moji povahu,
ví, že nemám v to odvahu.
Nejspíš jsem srab a bojím se, co odpovíš.
Proto se to, lásko, snad nikdy nedovíš.

Však kdykoli mám trochu čas,
myslím na Tvůj něžný hlas.
Myslím na Tvůj krásný smích,
i na tu zář, co je v očích Tvých.

Pro Tebe rozeženu oblaka a k nohám snesu modré z nebe.
Až jednou najdu odvahu a řeknu,že MILUJU JEN TEBE!!!
(LSI, 3.6.2004)