Rozvrženo v betonových kvádrech umění lidského. Žulové pancíře a blížící se doby vtesané do kamene. Člověk si odběhl k vlastnímu atentátu a rány morové jsou na denním pořádku.Zvedá se vítr a probouzí vichřici.Doutná síla rozžhaveného železa jež taví se ve zločin. Mordují se boží hovádka a skládka s odpadky čpí neskutečným zápachem. Rodí se nová forma života ze zmutovaných členů organizmu, kdysi tak uspořádaného světa.Pošly všechny radosti. A v jakosti se sklání rozmanitý suvenýr.Malá cetka bez jakéhokoliv významu. Není kdo by promluvil, kdoby cokoli udělal. Došly ideály, skončilo žití. Bezbarvý svět celého podezřelého bytí.Země pláče a prohlíží si tu bezmoc.Trvá noc a není dne. Nezůstane nic jen hoře a šílenství.