vzala sis prášek, prý proti kašli...

na hodinách půlnoc
včera je dnes
teď může být zítra

chci spát
všude ticho je
řve, duši i tělo

zhasínáš měsíce
svit i dobu
jak dlouho ještě

člověk vymírá
duše skomírá
než padne

radost co zbyla, vadne

rána v objetí
těla i smutku
mám tě rád, chci víc

nic víc, než nic...