Milovat
když činy řeknou víc jak slova
tiché vzkazy
do zavřených očí
stočí příběh
jako zběh svůj život
na cestě, a v obavách
že se dobré končí

Postrádat
tiše ptát se vlastních úst
kam zmizela, touha
co dříve krátká doba byla
krásná
dnes bolest
když každá noc, zdá se
příliš dlouhá

doufám a vzpomínám

Nic nevědět
jako pojistka vlastní malosti
života v ústraní
bez boje vzdávat se
pod oparem vín, zakrývat
vlastní slabosti
a čekat
než duše tvoje spásná, opět
objetí mé pohostí

milovat, postrádat, a nic nevědět...