vkládáš se svéhlavě
mezi mé ranní zprávy

do pauzy

mezi mléko
a zrnka padajícího cukru

roztočím vír

v záhybech vůně
nacházím tvoje směnky
útržky vetché
jak nádech podzimního dne

vkládáš se
vkrádáš
do vln mé vlažné kávy
do loků
do loktů
nepustím tě

je listopad ráno
mží
a advent ještě nezačal