začátek konce
na posteli smíchu mlčím
v tichu zpovídám se vlastním hříchům
do zavřených úst křičím

že děkuji Ti, že jsem spolu
ač cítím, jak padáš se mnou dolů
jak kradu úsměv z tvých úst
místo květů, půst

otázky, co nemají konce
proč mě líbáš, když tak málo mě vídáš
a co nevidíš
neuhlídáš

nad vodou mě drží potápí se
společný čas co časem rozdrolí se
jako duše, v pádu nad strží
tíha těla, co těžko něco zadrží...