Cestou žluto, zelenou i červenou,
podzimní náladou jižní Moravy,
kráčí smutný Kristus.

Listy pod jeho kroky ožívají
v duhové krásné lesní stopy,
jen já, Zachariáš, bojím se té tmy.

To Kristus kráčí po Moravě,
sám s holí poutnickou.

Klaní se mu jen jabloně,
zlité plnými plody,
protože ví, kdo pro ně přišel si.