Velký konec malého léta
sukně celého světa
s počasím odešly.
Na vodě lístek zůstal
ten podzimní
rýmou jsi se nachladil
tak vystydni.
Vítr do kapes se vkládá
a hle jakási mince
to když člověk střádá
majetky plodí
pak zplodí cokoliv.

Vše je jisté
mužské rysy ve tváři
zobem zobem mocnáři.
Mozek chápe zletilost.
Mám to v krvi.
Ať si každý něco zmrví
do truhly mrtvi a dál nic.
Zavřu dveře projdu místností
můj styl v jakési jakosti
cíl ? Do konce svých sil.