Do vejšky tlačíme spor
upravujeme zevnějšky
na jaře na podzim ?
Bydílko domova útulného
našeho předělu
samoto ty sprostá dobroto
k údělu se nic říct nedá.
Tvář bledá včera smíchy umřela
pod tíhou vína klečela
poprava se konala
bárku do úzkých zahnala.
Jiný se zmocnil kýče
co se mě týče – mlčím.
Pohřbívám pro druhé
dnes poprvé jako již včera
Nevěra ? … to se nedělá.
Celá vstala z popela
a na konečcích prstů
hladím vrstvu kde cedule hlásá
Pozor !!! blíží se spása.