stůl, co se krčí
v tichu noci svíce, plamen
co do noci křičí
že chtěl by stále více

vzduchu, utlumen a balen
bez srdce vzruchů
dříve silný
dnes mře, můj plamen

jak svíce, která roste
když její knot se krátí
tvůj život v cizích kostech
láska co se ztratí

v hlavě jen ta slova
pár náušnic
rok je dlouhá doba
chtěl jsem víc, teď nemám nic

snad jednou přijde díky
všemu zlému pocit, když
ostří vlastní dýky
blíže srdci mému

na adrese cizí
svlékám cizí těla
tvou lásku hledám ryzí
se vším, co jsi dříve chtěla...