Dneska jsem našel stařičkou panenku za domem u mlází.
Odkudpak, kráska ta hadrová, asi tak pochází?

Byla zašlá od prachu.
Černé oko smutně hledíce
a prosící o milost
avšak plná úsměvů
jak balerína tančící
svůj tanec snad už po sté.

Znásilněná
kapkami deště
krčila se za hroudou hlíny
zahalená do potrhaných cárů šatů
s nadějí
na lepší zítřky.

Nejvznešenější
ze všech smutných dam -
Nechal jsem ji tam.

Nejsem přece žádný samaritán.