Oblohu křižují zlatí oři
šílený Appolon je slepě žene
úvozem, který se modře klene,
sháněje labutě věčně, hoří.

Černí rapi se ženou nocí,
kosti drtívají podkovami,
dýchání ztěžují okovami.
Přichází pokaždé s hrůznou mocí.

Slunce si chodívá cestami živých,
k věčeru spočine přešťastné zcela.
Měsíc s ním míjí se, bledého čela.
Rozmlouvá s hvězdami miluje jiných.