Venku slyším vlky vít,
já sedím v křesle se sklenkou vína.
Mé myšlenky řvou, touží k nim jít.¨
...
Srdce vlka, však tělo člověka,
duše zvířete, fyzicky muž.
Chci s vlky víti!
...

Venku je zima,
a měsíc svítí.
Přemožen pudy.
...
V lese je mlha,
chlupy se štětí.
roztrhán vlky.
Duše propuštěna.