Ty a já jsme patřili k sobě,
Byli jsme spolu pořád.
Teď jen sedím a přemýšlím o tobě,
jako bys byl na světě největší neřád.

Byli jsme nejlepší přátelé,
ale to asi nelze mezi ženou a mužem.
Zažili jsme chvíle krásné, veselé..
Teď oba jen vzpomínat můžem.

V tu krátkou a osudovou chvíli,
tak nádhernou a strašnou zároveň,
na celém světě jen my dva byli,
Ale dál to bylo pod tvou úroveň.

A tak skončilo vše dřív, než začlo.
A dnes se ani nepozdravíme.
Odkud to mezi nás přišlo?
Ale oba už asi nezapomeneme.