Měsíc svítí na obloze, pluje tmavou temnou tmou.
Dívám se na něj a doufám, že zastaví se projednou.
Zastaví se a promluví se mnou.
Pojď se mnou plout tou nocí,
my k sobě patříme přeci.
A já mu odpovím a budu spěchat,
ať chvíli počká,
už nechci dál plakat.
Opustím, uletím z tohoto místa,
do snů a do dálek utéct se chystám.
Nebudu trpět už ani chvíli,
pomalu dojdu ke svému cíli.
K cíli bez všeho, co činí trápení,
i bez lásky - však to mé představy neplní.
Bez lásky nemá tu cenu už žíti,
a tak se vrátím do životních sítí.