Je mi zima a všude lezou brouci,
zavřen ve svém zpustlém kotci.
Můj zvlhlý vous hnije.

A zvlažily ho mé slzy,
neboť cítím, že již brzy,
poslední kapička rozumu evaporuje.

Nedělejme si iluze,
pláči jenom z nouze,
však co jiného dělat mám?

Smířen se svým osudem,
aťsi pohltí mne chladná zem!
Je nás mnoho a jentak nezemřem',
ohně v našich duších nevyhasnou.