Zjistil jsem dnes ráno
že mne zrcadlo podvádí
odraz podivného tvora
chladně v odlesku nabízí.

Není to vše bohužel
i oblečení krutý žert
strojí každou noc a menší
se zdá každé jitro - mrcha!

Nemluvě o očích, stávka!
písmena jsou opilá
tančí rozplizle papírem
a kdo ví, co mi chtějí?

Pamět sloní - rozhodně ne
to snad jepičí, říkám často
Tři věci si nepamatuji vůbec:
čísla, jména a ta třetí...

Pak otevřu knihu, ááá...uf
tady je ještě svět v pořádku
hrdina vždy unikne z léčky
lotry pobije, na konci tečky...

A tak svou duši a mysl směřím
do náruče papíru...

...o čem že jsem to psal?