Před strojema leží deky,
na nich banda študentů,
hoví si a vzdychaj vděky,
že nemají robotu.

Vtom školník lítý jako šelma,
na nebožáky počne řvát:
"Já vám dám tu, mezi dveřma,
jak cikáni stanovat!"

Vstal z nich jeden (kost a kůže),
na úprk se dal.
"Oj, to bych byl jelen,
kdybych tě tu nepotkal!"
(řve za ním školník)

Ostatní to také balí,
sunou se zpět ke strojům.
Alespoň matraci jim vzali.
(snad jediný jejich um)