V závoji záclony chránící od chladu
dává dvojice průchod sexuálnímu hladu.
Vítr záclonu nadnáší,
ve vzduchu se napětí vznáší,
to napětí, který každý zná
a jen těžko se ho vzdá.
Chuť zakázaného ovoce
rozvíří ty nejniternější emoce.
Oděna do bílé krajky nevinné,
dychtíc jen po věci jediné.
Místnost, naplněná touhou
dala by se krájet rukou pouhou.
Jemné doteky atmosféru víří,
očekávaný okamžik slasti se blíží.
Tělem ostré vzrušení stoupá až do kostí,
dosud nepoznané za podobných okolností.
Na okamžik ocitli se v snovém kraji,
jako malé tajemství si to ponechají…