Šedá hlavice od písku zpívá svou kamennou píseň,
píseň připomínající již zapomenutou tíseň.
Nádvoří temné se plevelem hemží.
Rabí, Spiš či Londýn nad Temží.

Hradba ostrá a hrozící,
každý kámen je starý a kovem vonící.
Vlajky nad věží přestaly vlát,
odešla doba a s ní i král.

Komnata paní dýchá dosud něžně,
jen paní u okna není běžně.
Pán odjel na dobře osedlaném koni,
nevrátil se dnes, nevrátil se loni.