On je z Marsu,
já z Venuše
a, nic netušíce,
cestujem časem.
Pochodujem životem,
pachtíme se v malichernostech
a skutečnost nám uniká.
Podstata žití je jednoduchá,
jasná, je daná.
Snažím se volat,
snažím se křičet,
stejně mne neslyší,
nezaslechne.
Má svůj svět jako já.
Skotačíme každý
ve svých dimenzích
a stejně se nestřetnem.
Náš čas nemá souřadnice,
nemá styčný bod.
Co stát se má,
se stane,
nás nemine.
Chci řvát,
smím se prát,
hlavně, že mohu ho znát.
9.2.04