Není světlo v plném břiše
a přeci tiše
poslouchám žalmy v šelestu ptačím
a vlasy se zračí pod vlhkou stuhou
spletené s duhou

kdy výrok svévolníka
v doufání marně vzlyká a věří,
že se nevymyká pramenu života,
kdy láska a ochota

přebývá navždy.