Když vzpomínám
je to jako být nahý
ve vánici
někde kde neznámo.

Přiviraji se mi oči
a skřípají zuby
hodně často jsem šílenstvím
na jiným břehu
dostávám se do cizích vod
a nemám ružový brýle.

Asi jsem se zahrabal
a spoustu věcí bych změnil
často bych někam utekl
ale mám jiný plány.

Buďme aspoň trochu
jako lidi...
Proč nikdy neudělám,
to co chci?!