V lese zeleném, zrovna u křoví,
liška pro svá dvě mláďata myši loví.
Pachem hledá svou obět,
a doufá, že bude dobrý oběd.

Slyšela zvuk, snad oběd je tu,
zvedla hlavu a poznala smrt.
Jinošský smích zazněl, vidle jí hlavu rozbily,
liščí oči se navěky zavřely.

Mláďata malá svou matku hledají,
pobíhají kolem, pláčou, strach svůj neutají.

Starý vesničan kvílení slyšel,
do náruče je vzal a domů přinesl.
Jezevčice jeho, zkušená matka,
dvě liščí mláďata s láskou vychovala.