Kráčelas vtříc
Kráčelas zlatými nebesy
A odhodila výzvu
Pohledem svůdně haleným vlasy

V té chvíli
V tom víru zapomnění
Nekonečném spěchu
Jen jedno probuzení
Že s té krasy tiše vzdechu

Spočinouti po pouti
Dlouhé a tulácké
V téhle chvíli překrásné

Spočinout jako ptáček v trní
A žárem lásky z nich svléknout
A tiše nahý vylétnout

Ale teď
Když tvář halí ti jen proužek vlasu
V náručí nahého boha ocitám
Nezbylo místa,nezbylo času
V mžiku orgií
Procitám


Už nebylo času