V tichu tepla pod hřátím tmy
Ses rozkřehlá oblékala
Po krátkém okamžiku kdy byly jsme sny

Odešlas v posledních chvil smítku

Padání ruky
Končí naděje
Hlasu kolem sluky
Co buh stvořil člověk nezaseje

Pocit touhy už je pryč
Nikde žádná žádná tvář
Jen ortel smrti slyš
Už nepřijde zář

Oči v sloup se mdlý
Ruce padají v odpočinku konce
Není slibu,žádného slunce

Už jen prázdnota
Jen tma
Co v nic se obrátí
Teť přijde svoboda
To tiché prozření

Když konec přichází
Z katovou bezručí
Z obětí posledního vychází
Naděje beze slova
Už jsme hluší