Sbohem večere
mávám Vám, rozkvetlé stromoví
loučím se ořešáku
letos tos bez listí?
Každý má čas
od pramene k potůčku
z řeky plyne v vodopád.
Zatahuji oponu dne
budu se těšit
až ráno rozkveteme zas
klubíčko ulehlé v kanafas.
Já viděl tisíce sluncí
žhnoucích jak oči titánů
já jedl z jejich síní
pil nápoje nebezké
já snil o nekonečných světech
krokem je přecházel
tak lehkým, jak spánek
nad ránem mívám.