Zrodil se anděl,
který miloval život nade vše
desdemon ticha
a šlechetnosti.

S hlavou vztyčenou
úsměvná grimasa
provokace každého dne.

Zalité hrdlo
odpuštění
pokora příštího dně-ní.

Pár dalších piv
opravdové chvíle
básně a snění.

Nestřežený okamžik
plivance do ksichtu
bodnutí do srdce.

Divoký tanec
nad tichem banalit
odchod do tmy
za břehy smíření.

Anděl zrodil se do ticha
zpívat své punk-sonety
bude navždy
a na protest lidské hluchoty.

Jeho umrlčí květy
zvíří prach,
růže zas zazáří purpurem,
blízcí a milenky do noci
slzy uroní,
kousek jeho lásky a ryzosti v srdcích uloží.

Anděl a tulák po hězdách
vesmíru v nás
naplní naše duše zpěvem
veselí až drzosti,
cti až vzpurnosti ...

... a nechá vše plynout v poklidu
... vzpomínky jeho obrazu v nás.