Jak měsíční záře okrádá křídla slunečních ptáků,
těch zářících opeřených dárků.
Hradní věž do výše stoupá,
mrak si se špicí hraje, věž houpá.

Měsíční světlo, noční čerň i mráz.
Večerní zima, tvůrce zmrzlých krás.
Ale víla tančí dál,
jen v nás svůj konec má ten bál.