Tak když svět padá hlavou dolů
vody šumí temnou píseň noci
půjdeš-li sama nebo půjdem spolu
jsme už takoví, kůzlátka a vlci.

A když stromoví nás rozdělí
na dvě cesty v prostřed polí
mávneš na mne, na shledanou
duši rozdělím na všech krocích.

Jsem tam i tady, vánek
rozseje mé bytí v tlukotu
srdce těžce přeskakuje
tak jak jiní káží kalužím.

Rozčeřená louže prozrazuje
zda se mračím, nebo nemračím.
Zda se úsměv zlehka dostavuje
nebo vráska ústům šklebu naznačí.